Ockovani stenatek

Pořídili jste si do rodiny nové štěně nebo se jej chystáte pořídit? Máte již dospělého pejska a nevíte, zda je dobře vakcinován? V naší praxi se velmi často setkáváme s problémem, kdy jsou pejsci špatně vakcinovaní ve štěněcím období, což může mít velmi výrazný dopad na jeho skutečnou chráněnost proti infekčním chorobám v dospělosti, byť je jako dospělý pejsek řádně každoročně přeočkován. Proto jsme zde připravili takový stručný a pouze orientační návod nebo plán, jak takové štěně nechat správně naočkovat.

Návod je skutečně pouze orientační, nemusí být tedy vždy postupováno přesně podle něj. K jeho úpravám nebo obměnám dochází zejména následkem změn nákazové situace v okolí. Například je-li v okolí výskyt psinky, vakcinují se štěňátka o něco dříve a je možné vakcínu proti psince zopakovat hned třikrát po sobě.

První vakcinace u štěňátek probíhá přibližně mezi 6. – 7. Týdnem života, tedy většinou ještě u chovatele, kde se štěně narodilo. V této době doporučujeme provést první vakcinaci proti parvoviroze a koronaviroze, je možné také přidat i psinku. Po tomto očkování většinou ještě nedochází k plnohodnotné tvorbě protilátek, které by uchránily pejska před onemocněním.

Druhé očkování se provádí v odstupu 3 – 4 týdnů, tedy ve věku okolo 9. Týdne. Zde pak musí proběhnout přeočkování proti parvoviroze a koronaviroze, dále pak se zároveň poprvé očkuje virová hepatitida, parainfluenza a psinka.

Třetí očkování následuje opět v odstupu 3 – 4 týdnů a jedná se opět o přeočkování parvovirozy, psinky, hepatitidy, parainfluenzy a současně se poprvé aplikuje vakcína proti leptospiroze, která se musí ještě jednou v intervalu 3 týdnů přeočkovat. V tomto termínu teké možné nechat pejska zároveň naočkovat proti vzteklině.

Kromě vztekliny se všechny ostatní vakcíny musejí přeočkovat do 4 týdnů po první aplikaci! Pokud se tak nestane, nedojde k vytvoření dostatečné hladiny protilátek a pejsek nebude proti takovému onemocnění chráněn.

Krom těchto onemocnění jsou v současné době na trhu ještě vakcíny proti lymské borelioze, tetanu, psincovému kašli, giardiose a kožním plísňovým onemocněním. Tyto vakcíny mají svá specifická vakcinační schemata.

Majitel psa má zákonem danou povinnost nechat svého pejska naočkovat proti vzteklině nejpozději do 6 měsíců stáři a musí ho nechat také každým rokem přeočkovat. Volba ostatních vakcín je vždy na majiteli zvířete.

Při výběru vakcinačního programu pro Vašeho pejska Vám jistě rádi a ochotně poradíme. Nezapomeňte, že prevence je skutečně mnohdy tím nejlepším, co můžete pro zdraví svého miláčka udělat.

Vakcinace - očkování štěňat a dospělých psů

 Štěňata získávají malé množství protilátek od matky prostupem přes placentu a pak především mlezivem v období 24 hodin po narození. Tyto protilátky udržují vysoké hladiny v krvi štěněte přibližně do 6 týdnů věku a poté postupně klesají. Po šestém týdnu věku proto začínáme s vakcinací. První vakcinace však může být ještě likvidována zbytky mateřských protilátek a tím vzniká tzv. imunitní okno. Proto je nutné vakcinaci opakovat za 21 dní, kdy již u štěněte žádné mateřské protilátky nejsou. U štěňat se provádí vícenásobné očkování, protože imunitní systém štěněte je vyzrálý až po dvanáctém týdnu věku. V tomto období je již mládě vakcinováno potřetí. 

 

 

 Základní vakcinační schéma štěňat a dospělých psů


  • 6 - 9 týdnů věku - první očkování (DHPPi)

  • 8 - 12 týdnů věku - první přeočkování  (DHPPiL)

  • 12 - 16 týdnů věku -  druhé přeočkování (DHPPiL+R)

  • vždy po 1 roce - roční přeočkování (DHPPiL+R)

Choroby, proti kterým se vakcinují psi

Psinka - D

Velmi nebezpečné virové onemocnění, projevující se ve třech základních formách: slizniční, střevní a nervové. Forma plicní se projevuje výtoky z nosu, kašláním až zápalem plic - pneumonií. Střevní forma způsobuje průjmy a zvracení, nervová navozuje křeče až ochrnutí. Může mít však i kožní projevy - ztluštění a ztvrdnutí polštářků na tlapkách. Většinou se nejdříve projevuje vysokými teplotami, které po 2-3 dnech ustoupí. Pes bývá malátný a zpravidla nepřijímá potravu. Téměř vždy je onemocnění provázeno zánětem horních cest dýchacích, kašlem a zánětem spojivek s hnisavým výtokem z očí. Pes může zvracet, mít průjem, někdy až krvavý. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy nebo jejich sekrety. Zvláště vnímavá jsou štěňata, ale onemocnět mohou i starší zvířata. Onemocnění se léčí antibiotiky.

Infekční zánět jater - H

Onemocnění postihuje zejména játra a projevuje se žloutenkou, výraznou bolestivosti břicha, průjmem, zvracením. Postiženy mohou být i oči, kdy dochází k zákalu rohovky, mohou se objevit krváceniny na sliznicích.

                                                                               Parvoviróza - P 

Vysoce nakažlivé onemocnění projevující se krvavým průjmem, zvracením; často končí úhynem zvířete. Nejvyšší riziko nákazy je u štěňat. Zdrojem nákazy je trus nemocného zvířete.

                                                                             Parainfluenza - Pi  

Je to infekce s méně závažným průběhem, která je však velmi nakažlivá a snadno se přenáší z jednoho psa na druhého přímým kontaktem, ale i prostřednictvím vzduchu. Zvyšuje riziko zápalu plic. Onemocnění, jinak zvané psincový kašel se zpočátku  projevuje suchým kašlem, dávením a horečkou. Druhotné bakteriální komplikace mohou později postihnout i plíce a způsobit jejich zánět. Vakcinace poskytuje vynikající ochranu zvířete. 

 

Leptospiróza- L 

Jedná se o bakteriální onemocnění. Rezervoárem onemocnění jsou divoce žijící zvířata (hlavně potkani). Pes se nakazí přímo od nemocných zvířat nebo pitím kontaminované vody. Mezi hlavní  příznaky patří vysoké horečky, žloutenka, krváceniny na sliznicích a krev v trusu. Některé typy leptospir jsou přenosné na člověk a jsou vysoce nakažlivé - např. Weilova žloutenka.

Vzteklina -  Rabies (Lyssa) - R

Je smrtelné onemocnění přenosné na člověka. Příznaky vztekliny jsou velmi proměnlivé. Nemoc se přenáší slinami nakažených zvířat a manipulací s uhynulými těly. Projevuje se především jako zvýšená slinivost a agresivita, ztráta plachosti, ochrnutí a nemohoucnost. U psů je od vstupu ČR do EU očkování proti vzteklině povinné od dokončeného třetího měsíce věku s povinnou každoroční revakcinací.

                                                             Koronaviróza - C

 

Jde  o méně závažné akutní průjmové onemocnění. Onemocnění virového původu se vyskytuje zejména u štěňat do 1 roku věku, především ve velkých chovech především v útulcích apod. Nejvíce vnímavá jsou štěňata ve věku 6 - 9 týdnů. Onemocnění se přenáší trusem infikovaného jedince. Na trhu jsou účinné inaktivované vakcíny. Vakcinace nepatří do základního vakcinačního schématu, po první vakcinaci následuje revakcinace za 3 - 4 týdny a dále vždy po jednom roce.

 

Infekční laryngotracheitida

 

Nemoc je obzvláště vysilující pro plemena se slabou průdušnicí a pro starší jedince. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy či jejich sekrety. Projevuje se suchým až záchvatovitým kašlem a dávením. Intranasální vakcína podávaná formou tekutiny aplikované na nosní sliznici účinkuje až devět měsíců. Tato vakcinace nepatří do běžného vakcinačního schématu, ale pokud Váš pejsek chodí na výstavy, cvičáky nebo pobývá v hotelích pro psy, lze očkování jen doporučit.

 

 

Tetanus 

Vakcinaci dopručujeme u loveckých a pracovních plemen psů, popř. u psů, kteří se vyskytují ve společnosti koní.

Lymská borelióza (lymeská borreliosa) - B

Vakcinace této choroby je vhodná zejména v oblastech se zvýšených výskytem tohoto onemocnění a to zejména u psů, kteří se často vyskytují v lese, nebo jejichž majitelé odmítají pravidelné preventivní ošetření proti klíšťatům.

Autor článku : MVDr. Barbabra Lenská